NPÚ - Barokní socha v krajině
Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Kroměříž. Sloup Nejsvětější Trojice

Téma: Sloupy a pilíře
Riegrovo nám. 76701 Kroměříž | Zlínský kraj
Kroměříž, sloup Nejsvětější Trojice, vrhcolové sousoší

Datace: 1725
Autor: Jan Sturmer
Donátor: město Kroměříž, olomoucký biskup Schrattenbach a olomoucká kapitula
Materiál: pískovec
Nemovitá kulturní památka, č. rejst. ÚSKP 39566/7-6009

Nápisy:

TRIADI PRO/ MVNERE VOTI

SVPERATA/ PESTE/ COLOSSI

RES SVNT/O LATI (oblati)

Signatura: J.O.H.S.T.R.M.E.F.C.T (Na patce dříku sloupu za sochou sv. Eligia)

V řadě morových sloupů od olomouckého sochaře Jana Sturmera je kroměřížský tím posledním, ačkoliv smlouva na jeho realizaci byla podepsána již roku 1716. V ní byl kromě úmyslu – dík za odvrácení morové nákazy – uvedena i podmínka, že sloup musí být zhotoven přesně podle modelu. Z tohoto požadavku ale nakonec sešlo, a to zřejmě z důvodu opadnutí zájmu olomoucké kapituly a biskupa, kteří výstavbu iniciovali. Financování se muselo ujat město samo. A to je i jeden z důvodů, proč došlo k formálním změnám ve srovnání s prosazovaným modelem.
Vrcholová skupina Nejsvětější trojice měla být umístěna na trojici točitých sloupů a doprovázena trojicí andělů. Mezi sloupy měla být umístěna socha sv. Wolfganga, osobního biskupova patrona, a vedle sloupů sochy sv. Anny, Rozálie a sv. Eligia a pod nimi „na dolní galerii“ sochy sv. Šebestiána, Karla Boromejského a sv. Františka Xaverského. Kromě skulptur měl být sloup doplněn o trojici kamenných kartuší s erby biskupa Schrattenbacha, olomoucké kapituly a města Kroměříže. Rozdíl modelové varianty se stávající, jenž byl dán zřejmě nutnými úsporami, je zejména v absenci trojice tordovaných sloupů se sochou sv. Wolfganga a z pochopitelných důvodů i trojice erbů, neboť veškeré finanční náklady neslo nakonec město samo, a tak navržené erby nahradily nápisy v kartuších. Na vyhotovení Sturmerových soch, s nímž uzavřelo smlouvu roku 1723, muselo město nakonec zorganizovat peněžní sbírku kroměřížských měšťanů, i když se magistrát zavázal poskytnout sochaři na vlastní náklady materiál z lomu poblíž Olomouce formou robotních fůr a taky jiný potřebný materiál jako železo, olovo, či dřevo na lešení. Dále mělo město zaplatit zedníky, tesaře a nádeníky a poskytnout sochaři a jeho lidem ubytování a stravu. Za sochařskou práci byla ujednána cena 1200 zl.

Roku 1725 nebyl sloup ještě zcela hotový, chyběly malířské a pozlacovačské práce, o něž se hlásil kroměřížský rodák, ve Vyškově usazený malíř Ignác Porst a sliboval, že „velmi levně udělá dílo krásně, jako sotva kdo druhý“. O malířskou práci se ucházel i domácí malíř Antonín Zillichhofer, vlastník domu č. 10 v Kovářské ulici. Kdo nakonec zakázku dostal, není známo.

Kdyby byl realizovaný modelový návrh sloupu Nejsvětější trojice tak, jak je uvedeno ve smlouvě, mohla mít Kroměříž, spolu s vrcholnou Sturmerovou tvorbou v té době velmi moderní svatotrojiční sloup. To, že Jan Sturmer chápal své dílo v Kroměříži za vrchol své tvorby a že byl na něj patřičně hrdý, dokazuje i jeho signatura, jíž z množství svých prací signoval pouze dvě práce, přičemž druhou je socha anděla s kropenkou v kostele sv. Mořice v Olomouci, dílo obdobně výjimečné.

Text: Lenka Melichová

Fotodokumentace: Lenka Melichová



Další údaje

okres
Kroměříž
souřadnice
49.304822,17.389927
Galerie fotografií

Kroměříž, okr, Kroměříž. Sloup Nejsvětější Trojice

foto
Lenka Melichová
dne
11. 4. 2011
Možnosti řazení

Kroměříž, okr, Kroměříž. Sloup Nejsvětější Trojice

dne: 11. 4. 2011
foto: Lenka Melichová

Kroměříž, okr, Kroměříž. Sloup Nejsvětější Trojice

:: Vrcholové sousoší
dne: 11. 4. 2011
foto: Lenka Melichová