NPÚ - Barokní socha v krajině
Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Drnholec. Pylon u zámku

Téma: Sloupy a pilíře
Jihomoravský kraj
Drnholec-Pylon-01

Datace: Podle dosavadní literatury je doba vzniku kladena do 2. 1/4 18. stol. Dekorativní forma použité ornamentální výzdoby a podoba dvojice lvích hlav na bocích podstavce ovšem umožňuje posunout období vzniku do 1. 1/3 17. stol.
Autor: Neznámý (okruh Nicolo Sebregondiho?)
Donátor:
Rudolf hrabě z Teufenbachu (?)
Materiál: Hnědavý, v místech navětrání šedozelený  jemnozrný slídnatý pískovec
Nemovitá Kulturní památka, č. rejst. ÚSKP 89106/7-1243
Umístění: U silnice k zámku v prostoru východně od kněžiště kostela Nejsvětější Trojice; přenesen v souvislosti s regulací řeky v r. 1979 na z mostu přes řeku Dyji

Pylon představuje po formální i obsahové stránce pozoruhodný doklad přesahující v mnoha ohledech svůj zdánlivě pouze lokální význam. Tradičně je totiž spojován událostí, která do české historiografie vstoupila jako bitva na Petrově louce u Dolních Věstonic. Vojenský střet mezi oddíly moravských stavů s císařským vojskem pod vedením generála Dampiera z 8. srpna 1619 je přitom asi jediným výraznějším vojenským úspěchem stavovských vojsk v bojích před Bílou Horou. Významný podíl na vítězném duelu několika tisíc jezdců na obou stranách je přitom spojován i s druhým hejtmanem moravského stavovského vojska, spolumajitelem zdejšího panství Fridrichem z Teufenbachu. Dnes již pozapomenutá událost, o jejímž významu ale svědčí skutečnost, že ji tento stavovský velitel zaplatil životem rukou císařského kata, je přitom zřejmě zhmotněna do podoby pylonu – hranolového obelisku na širším obdélném podstavci a kamennou koulí na vrcholu - typologicky asi nejstaršího objektu podobné funkce i formy na našem území.

Základy pylonu jsou položeny na podélné širší zaoblené desce, která na svých bocích ve vzdálenějších rozích zřetelně přechází do hrubé struktury připomínající strohý kamenný či skalní blok. Na jeho čelní stěně se původně nacházela nápisová deska jejíž nedochovaný text mohl objasňovat podrobnosti ohledně vlastní – triumfální či memoriální (?) - funkce. Ve středu bočních stěn tohoto podstavce je na každé straně v polovysokém reliéfu umístěna lví hlava, orámovaná nízkým reliéfem z jemného pobíjeného dekoru. Mohutná římsová deska odděluje tuto část podstavce od nástavce v podobě volutových křídel s palmetovými listy na bocích, který zužuje hmotu podstavce směrem k obelisku. Vlastní hranolový, postupně se zužující pylon je usazen na trojité římse. Plochy jeho stěn pokrývá nízký ornament složený z rollweku a beschlagwerku s reliéfem hvězdicových útvarů ve středu jednotlivých stran.

Celková koncepce památníku spolu s jemným a detailně propracovaným dekorem ornamentální výzdoby ukazuje na vcelku výjimečně koncipované řešení, jehož se stěží mohlo dosáhnout v rámci místní řemeslné tradice. Dynamika politických událostí zapříčinila, že případná donace zřejmě souvisela až dalšími příslušníky této rodiny, především pak asi s pozdějším císařským maršálem Rudolfem z Teufenbachu. Konverzí a příklonem na císařskou stranu si vydobyl majetek i postavení, přesto lze v jeho životě u něj vysledovat velký důraz na význam postavení a rodinných tradic. Spolu s reálnými možnostmi, kdy po roce 1634 získal valdštejnský Jičín i se zde pracující skupinou kolem architekta Nicolo Sebregondiho, z něj činí nejpravděpodobnějšího realizátora a v pozdějších letech i možného ochránce, což spolu druhotně osazeným latinským křížem a písmeny IHS na čelní straně zachránilo tento monument ač v ústraní až do dnešních dnů.

Text a foto: Mgr. Petr Czajkowski



Další údaje

okres
Břeclav
souřadnice
48.856449,16.488086
Galerie fotografií

Drnholec. Pylon

Možnosti řazení

Drnholec. Pylon

Drnholec. Pylon