Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Na svatého Jiří... aneb Zamyšlení nad plošnou památkovou péčí se začátkem nové stavební sezony

24.4 - 28.9.2015 | sdělení, informace | okres Ústí nad Labem | Ústí nad Labem
Terezin_MPR
V roce 2015 uplyne 20 let od vyhlášení plošné památkové ochrany řady historických měst a vesnic, tedy od rozhodnutí, které umožnilo památkářům věnovat péči městským a vesnickým sídlům jako celkům. Národní památkový ústav využívá této příležitosti a chce připomenout a oslavit institut plošné ochrany sídel jako celek.

Je to totiž právě plošná památková ochrana (tedy vyhlášení za městské památkové rezervace či zóny a vesnické památkové rezervace či zóny), která umožňuje pečovat o hodnoty a krásy historického jádra 295 měst a 274 vesnic jako celků a zachovat je v dobrém stavu. V Ústeckém kraji je to 37 sídel, konkrétně Kadaň, Litoměřice, Terezín, Úštěk, Žatec, Rumburk, Starý Týn, Zubrnice, Benešov nad Ploučnicí, Česká Kamenice, Jiřetín pod Jedlovou, Šluknov, Chomutov, Klášterec nad Ohří, Mašťov, Budyně nad Ohří, Roudnice nad Labem, Louny, Litvínov – Osada, Bílina, Duchcov, Krupka, Teplice, Chabařovice, Dlouhý Důl, Kamenická Stráň, Merboltice, Vysoká Lípa, Brocno, Dolní Nezly, Chotiněves, Rašovice, Slatina, Soběnice, Srdov, Soběchleby, Stekník.

Která sídla jsou plošně památkově chráněná, si může kdokoliv vyhledat na internetu na adrese http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php .

Lidé památkáře někdy vnímají jako ty, kteří zakazují osazovat plastová okna, a tak obyvatelům komplikují život; stejná památková kritéria jsou však důvodem toho, že naše města působí tak malebně, že kvalita života v nich stoupá a že návštěvníci, kteří je navštíví po delší době, často udiveně konstatují výraznou změnu k lepšímu. Samozřejmě je to také důvod, proč se mohla stát vyhledávanými cíli návštěvníků z tuzemska i zahraničí.

Národní památkový ústav chce projektem Města a vesnice v náruči památkové péče: 20 let plošné ochrany připomenout proměnu, jíž konkrétní sídla za dobu památkové ochrany prošla, a ukázat na nich výsledky a smysluplnost soustavné památkové péče věnované historickým městům či vesnicím jako celkům, ať už prohlášeným za městské památkové rezervace (v Ústeckém kraji jsou to například Kadaň, Litoměřice, Terezín), vesnické památkové rezervace (v Ústeckém kraji třeba Rumburk, Starý Týn, Zubrnice), městské památkové zóny (v Ústeckém kraji například Česká Kamenice, Jiřetín pod Jedlovou, Šluknov) nebo vesnické památkové zóny (v Ústeckém kraji kupř. Dlouhý Důl, Kamenická Stráň, Merboltice).

Památková rezervace je území chráněné pro svou kompaktní historickou zástavbu s množstvím cenných staveb, z nichž mnohé jsou prohlášenými kulturními památkami, ale také pro dochovaný historický půdorys, ulice či náměstí, i podzemní prostory, nebo naopak své panorama. Památkáři však řeší i zdánlivé drobnosti, které však dotvářejí atmosféru a bez nichž by místu chybělo to pravé kouzlo – například historické svítilny, kašny a pumpy či zábradlí. Památková zóna má většinou méně zapsaných kulturních památek než rezervace, jinak se však důvody ochrany v zásadě neliší.

Vyjmenovat obecně, co zachovat či jak postupovat, aby to bylo z hlediska památkové péče pro naše historická sídla vhodné a z hlediska památkové péče přijatelné, však nelze. Každé místo je jiné, a jiné jsou proto i požadavky a způsoby, kterými památkáři jednotlivá města a vesnice chrání. Nikde proto není – a nemůže být – obecně vyjmenováno, které úpravy či zásahy jsou z hlediska památkové péče přípustné a které nepřípustné; je zřejmé, že středověký zděný dům v sousedství pražského Karlova mostu vyžaduje jiné zacházení než například roubený dům z 19. století v Karlově Studánce v Jeseníkách. Ale i v rámci jednoho města či vesnice může být charakter jeho jednotlivých částí, ulic či dokonce domů různý; proto památkáři postupují vždy individuálně, na základě prohlídky a posouzení konkrétního místa a jeho hodnoty, a po posouzení návrhu úpravy a důsledků, které pro ono sídlo navržené práce budou či mohou mít.

Příkladem vzorné plošné památkové péče mohou být například výsledky soutěže Historické město roku, které se města z Ústeckého kraje pravidelně zúčastňují a některá již i za svou snahu získala v celostátní konkurenci ocenění nejvyšší. Přehled úspěchů měst Ústeckého kraje v celostátním kole soutěže Historické město roku:

  • Budyně nad Ohří – nominace 1997
  • Česká Kamenice – nominace 2000, nominace 2004, Historické město roku 2005
  • Kadaň – Historické město roku 1995, širší nominace 1999, zvláštní uznání za nepřetržitou péči o městskou památkovou rezervaci 2013
  • Klášterec nad Ohří – nominace 1996, Historické město roku 1998
  • Litoměřice – širší nominace 1996, širší nominace 1997
  • Louny – širší nominace 1998

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem je státní příspěvkovou organizací, která má působnost na území Ústeckého kraje. Byl zřízen s účinností od 1. ledna 2003 na dobu neurčitou rozhodnutím ministerstva kultury. NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem zajišťuje úkoly státní památkové péče v rozsahu své územní působnosti, která zahrnuje okresy Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. V působnosti ÚOP je 5821 kulturních památek, z toho 3509 nemovitostí, 14 národních kulturních památek, 1 archeologická památková rezervace, 5 městských památkových rezervací, 3 vesnické památkové rezervace, 3 krajinné památkové zóny, 17 městských památkových zón a 13 vesnických památkových zón. Přímo spravuje 2 objekty ve vlastnictví ČR, kostel sv. Floriána je celoročně přístupný veřejnosti s průvodcem od prosince 2013, zámek Krásné Březno, sídlo územního odborného pracoviště, je zpřístupněn částečně při zvláštních příležitostech, jako jsou výstavy a přednášky.

(Text zprávy ve formátu PDF)

Kontakt:



Metadata ke zprávě

Vloženo
17.4.2015 13:49
Vložil
NPÚ, ÚOP v Ústí n.L.
pořadatelé
Témata
dějiny památkové péče, památky a veřejnost, popularizace
číslo
16333
Diskuse o novince

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit