ÚOP v hl. městě Praze
Přejít na: Obsah | Konec stránky

Vinohradský odkaz Moritze Gröbeho Praze ožil. Neptun a Havlíčkovy sady laureátem Ceny NPÚ za rok 2014

15.9.2015 | tisková zpráva | sdělení, informace | okres Ústí nad Labem | Krásné Březno - kostel sv. Floriána
Hlasování o Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro 2014_banner
Nepravděpodobné se stalo skutečností! Revitalizace pražských Havlíčkových sadů, původního romantického parku kolem předměstského sídla průmyslníka Moritze Gröbeho, a především její završení – návrat sochy Neptuna do tamní grotty – získaly Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro (Dědictví pro budoucnost) za rok 2014 v kategorii obnova památky, restaurování. Ocenění symbolizované stříbrnou plaketou převzal za nominovanou městskou část Praha 2 místostarosta Ing. arch. Václav Vondrášek.

(Praha 17. září 2015)

Jen málokdo by přitom sázel na to, že pražské Vinohrady se svými památkami hned dvakrát po sobě uspějí v soutěži o Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe. V loňském 1. ročníku se ze zisku ocenění radovala městská část Praha 10 za záchranu části vinohradské vily bratří Čapků. Druhý ročník ceny za rok 2014 završilo slavnostní vyhlášení a předávání cen v úterý 15. září 2015 v kostele sv. Floriána na zámku Krásné Březno, sídle NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem, za účasti generální ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové, náměstka pro památkovou péči Martina Tomáška a náměstkyně ministra kultury Anny Matouškové, zástupců nominovaných památek a dalších významných hostů.

Překvapený a dojatý místostarosta Vondrášek děkoval za ocenění, které vnímá po všech překonaných nesnázích jako zaslouženou odměnu za výsledek dlouholeté práce mnoha lidí na Praze 2: „Jsem velmi potěšen a naprosto nadšen. Restaurování sochy Neptuna je vyvrcholením určité detektivky, protože jsme museli po té soše pátrat, pak jsme ji museli zpětně vykoupit, pak nechat udělat sekané kopie, špatně se to dělalo, protože v lomu špatně stříleli a zkazilo to kameny, a pak jsme za to ještě platili pokutu, protože jsme kopii pozdě dodali člověku, u něhož byla uložena. Originál je dnes vystaven na Novoměstské radnici, kam se můžete všichni přijít podívat, kde čeká na umístění do muzea, které se ale nejprve musí opravit...“

Celá tisková zpráva NPÚ Ocenění za pozitivní počiny a příběhy památkové péče byla udělena / Reportáž ČT o oceněných / Reportáž Českého rozhlasu Plus

Pracoviště NPÚ, ÚOP v hl. městě Praze nominovalo pro tento ročník ceny dva kandidáty do dvou kategorií ze  čtyř základních, a to archeologický odkryv základů raně středověkého kostela v Praze na Vyšehradě v kategorii objev, nález roku a obnovu Havlíčkových sadů – restaurování a kopie sochy Neptuna v kategorii obnova památky, restaurování“ (celá tisková zpráva o nominaci).

Právě návrat pískovcové sochy Neptuna od sochaře Bohuslava Schnircha z let 1875–1877 ve formě umělecké sekané kopie z jemného pískovce, pocházejícího dokonce z téže lokality lomu Boháňka v Podkrkonoší jako kámen pro originál, si v opravdu silné konkurenci vysloužil uznání komise hodnotitelů sestavené z členů vědecké rady NPÚ, ICOMOS a dalších spolupracujících institucí. Návrat dlouho ztraceného, komplikovaně nalézaného a získávaného díla významného sochařského mistra 2. poloviny 19. století, které prošlo důkladným restaurováním a konzervováním v ateliéru akad. soch. Vojtěcha Adamce, do obnovené kašny v grottě Havlíčkových sadů byl umožněn díky velkorysé dohodě lidí figurujících v současném Neptunově příběhu, kteří dokázali překonat osobní zájmy a udělali to, co je nejlepší pro památku, její zachování a opětnou prezentaci veřejnosti.

Národní památkový ústav, příspěvková organizace ministerstva kultury pověřená oblastí záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území České republiky, vyhlásil Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro poprvé v loňském roce 2014. Jejím cílem je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to přičinili – čili podpořit vlastníky kulturních památek a další laiky i odborníky, kteří se v péči o kulturní dědictví angažují.

Vzkříšení Havlíčkových sadů

Příběh Neptuna by možná vydal na detektivní novelu. Začal již v době, kdy se zámožný stavební podnikatel a průmyslník Moritz Grőbe, velký milovník umění, Sas židovského původu, který začínal v podniku Lannů, stavitelů železnic a dopravních cest, rozhodl vybudovat na zanedbaném jedenáctihektarovém vinohradském svahu na sjednocených pozemcích usedlostí Dolní a Horní Landhauska a přilehlých zahrad své rodinné sídlo v neorenesančním slohu a romantický park, který by evokoval prozářenou krajinu slunné Itálie. Nechal na pozemky navozit zeminu vytěženou při stavbě vinohradského železničního tunelu a určil tak konfiguraci terénu, jak jej známe dnes. Centrálně situovaná rezidenční vila, zahradní vila pro personál, park a vinice na jižním svahu, dřevěný viniční altán, hrázděný pavilon s lukostřelnou a kuželnou, terasy a oplocení, umělá jeskyně (grotta) s kašnou, skleníky, schodiště, jezírka, vodotrysky atd. byly vybudovány v letech 1870–1888 podle plánů z let 1870–1873 od architektů Antonia Viktora Barvitia a Josefa Schulze. Areál parku byl obehnán zdí se čtyřmi bránami a rozčleněn systémem opěrných zdí a teras se schodišti. Na grottě se vedle Barvitia podílel architekt Jan Vorlíček, který je i autorem návrhu sochy Neptuna vévodící scenerii kašny, půlkruhového přízemního podloubí a umělých skal posazených na dvou patrech teras, propojených úzkými schodišti.

Po smrti Moritze Gröbeho (1828–1891) dědicové zpřístupnili park veřejnosti za vstupné a vilu pronajali vnučce Františka Josefa I. Alžbětě Marii a jejímu manželovi knížeti Ottovi Windischgrätzovi. Výrazný stavební rozvoj Vinohrad, jehož důsledkem byla parcelace dosavadních zahrad, vzbudil důvodné obavy o osud „Grébovky“, proto zastupitelé obce v čele s vinohradským starostou Josefem Víškem zakoupili roku 1905 celý komplex pro město. Dne 16. května 1906 byla Grébovka slavnostně otevřena veřejnosti a byla přejmenována na Havlíčkovy sady na počest slavného publicisty. Od 20. let 20. stol. ale park chátral a 14. února 1945 byl těžce poničen spojeneckým náletem na protektorátní Prahu. Vila byla opravena v 50. letech 20. století. V roce 1975 byla v rámci možností restaurována i socha Neptuna v grottě, v roce 1979 už byla ale znovu natolik poškozena, že ji tehdejší správce, státní podnik Sady, lesy a zahradnictví Praha, nechal přemístit do skladu na Kavčích horách.

Ironií osudu právě kvůli nedostatku financí na další úpravu a přetváření Havlíčkových sadů zůstal areál v podstatě dochován v původním rozsahu i jedinečné kompozici plně čerpající z italské renesanční architektury a dobového romantismu. Jako kulturní památka byla vila Grébovka s kuželnou a střelnicí v zahradě a Dolní Landhauska zahrnující celý areál sadů zapsána před rokem 1958 a od roku 1993 je součástí památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice.

V roce 1999 byl celý areál trpící dlouholetou totální absencí údržby a devastací svěřen pražským magistrátem do péče městské části Praha 2, která se od roku 2001 snažila zahájit (a v průběhu dalších deseti let ve většině případů i dokončit) kompletní revitalizaci a obnovu všech kulturních nemovitých památek svěřených do správy. V roce 2001 se začalo pracovat na koncepci obnovy a postupné rekonstrukce zdevastovaného parku, vinice, vily a zahradní architektury. Revitalizace Havlíčkových sadů a jejich staveb se odehrála v mnoha etapách od roku 2002, zintenzivnila v roce 2007 a byla dovršena roku 2013. Praha 2 do ní investovala asi 380 milionů korun, z nichž jen malou část získala z různých dotačních programů. Zato si však za mnohé dílčí projekty odnesla dvě ocenění v krajských kolech soutěže Programu regenerace MPR a MPZ a jedno na mezinárodním festivalu architektury v Barceloně roku 2011. Také víno z Grébovky, prospívající díky příznivému mikroklimatu – je zde v průměru o několik stupňů tepleji než ve zbytku Prahy –, ručně obdělávané a sbírané, získalo mnoho domácích cen.

Postup obnovy Havlíčkových sadů:

  • viniční altán: 2002–2004
  • neorenesanční vila Moritze Gröbeho: 2002–2008
  • Dolní Landhauska: 2002–2008
  • terasy a oplocení: 2004–2005
  • pavilon s lukostřelnou a kuželnou: 2007–2009
  • park s bohatým sortimentem dřevin a obnovení pěstování vína na vinici na jižním svahu: 2007–2009
  • grotta s kašnou: 2009–2011
  • restaurování sochy Neptuna a tesání dvou kopií: 2012–2014

Komplexní revitalizace sadů proběhla ve čtyřech etapách v letech 2009–2011 a 2012–2013.



Opravy a restaurování zpustlého, zarostlého a rozpadajícího se torza grotty a nádrže kašny v severovýchodní části parku se ujal ateliér akad. arch. Jiřího Javůrka, který s citem pro autenticitu památky podle zachovalých fragmentů, dobových fotografií a nákresů oživil kašnu, terasu s Gröbeho monogramem, horní bránu s kaktusy aloe a skálu skrývající imitaci dvou podmořských jeskyní. Je ale postavená z cihel, omítnutých speciálně namíchanou vápennou omítkovinou, ozvláštněnou lasturami ze speciálního druhu travertinu ze Slovenska, kterým byl obložen i plášť podloubí. Další materiály co nejpodobnější těm původním, například římský cement, posloužily k opravě nik, uzounkých schodišť, zákoutí, klenutých odpočívadel a večeřadel. Ve výklencích byla vystavena torza původní kamenické výzdoby, která se našla při rekonstrukci grotty.

Nejprve ovšem musely být odvezeny hromady suti, které zcela zanesly odvzdušňující a odvodňující podzemní chodby a šachtu mezi grottou a přírodní čedičovou skálou, o niž je grotta opřena, smáčenou prameny, jež kašnu kdysi původně napájely. Také bylo třeba vymyslet, jak vhodným materiálem a technologiemi zajistit těžko dosažitelnou izolaci grotty proti trvalému nadměrnému vlhnutí, které dělalo starosti už původním stavitelům. I dnes vyžaduje grotta zvýšené nároky na údržbu a ochranu před vlhkostí a usazováním soli na omítkách, protože ji nelze řádně izolovat. Umělé skály byly zajištěny sítěmi na ochranu před vandaly, celý park je bedlivě hlídán ochrankou, kamerami i fotopastmi, přesto se Praha 2 potýká s tím, že ne všichni návštěvníci se v parku chovají ohleduplně. Romantická část v sousedství grotty tak musela být dodatečně vybavena umělými zábradlími a imitací kořenů, aby se zamezilo koupání psů v jezírku. Radnice Prahy 2 si naopak pochvalovala spolupráci s památkáři NPÚ, s nimiž téměř vždy našla společnou řeč.

Hledá se pětitunová socha

Přes veškerou snahu nemohl být samozřejmě prostor grotty celistvý bez ústřední pískovcové skulptury tzv. Neptuna, která však na konci 70. let minulého století z Grébovky zmizela. Pátrání Prahy 2 a památkářů z NPÚ ukázalo, že originál sochy není na místě, kam byl po silném poškození v roce 1979 převezen. V úvahu lze vzít i domněnku, že socha se definitivně ztratila až roku 1999 po zmatcích kolem přebírání majetku od města, kdy se o zahradu staraly různé zahradnické firmy. Každopádně až roku 2008 byla socha na základě veřejné výzvy městské části Praha 2 a příslib padesátitisícové (posléze skutečně vyplacené) odměny nalezena v zahradě soukromé tvrze Třebotov u Prahy. Majitel tvrze a sběratel umění Jan Sedláček ji v roce 2002 v dobré víře koupil v běžně dostupném zahradnictví v Praze-Krči, kde byla vystavena a označena jako kamenná socha k prodeji. Netušil, u jakého unikátu se na jeho zahradě celá léta fotografují svatebčané a že jde o ztracené, možná odcizené dílo.

Nakonec se jak majitel, tak Praha 2 rozhodli zapomenout na osobní pocity křivdy a nejít do destruktivních soudních sporů, ale udělat to, co je pro památku nejlepší. Na základě jednání byl originál sochy městskou částí Praha 2 zakoupen za původní kupní cenu 250 tisíc korun a posléze došlo k uzavření dohody o zhotovení dvou kopií, z nichž jednu by dostal majitel Třebotova jako náhradu. Originál ovšem byl natolik poškozen, že jej nebylo možné vrátit na původní místo a muselo se urychleně přistoupit k jeho opravě. Restaurováním a konzervováním sochy byl roku 2012 pověřen akademický sochař a restaurátor Vojtěch Adamec, který též vyrobil v dalších dvou letech plánované dvě tesané kopie sochy. Praha 2 nešla snadnější cestou – vytvořit odlitky z betonu či podobných materiálů –, ale rozhodla se pro umělecké sekané kopie, na první pohled nerozpoznatelné od originálu, které si vyžádaly nemalé finanční náklady i za dokonalé zaměření a skenování díla.

Také tato etapa Neptunova příběhu se neobešla bez komplikací: teprve při práci se zjistilo, že pískovec byl odstřelen způsobem, který zanechal v kameni chyby, dílo se zpozdilo, takže Praha 2 musela majiteli tvrze zaplatit několikatisícovou pokutu za nesplnění termínu, sochař Adamec onemocněl, pak přišla zima. Nakonec byla celá anabáze přece jen zdárně završena instalací tří soch na tři různá místa: první kopie byla umístěna do anglického parku tvrze Třebotov již v listopadu 2013, druhá kopie byla pak 15. července 2014 usazena do kašny v Havlíčkových sadech a originál se po závěrečné konzervaci a po rozhodnutí odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy nastěhoval 30. prosince 2014 do mázhauzu Novoměstské radnice na Praze 2, kde zůstane do doby, než najde stálé místo v lapidáriu Národní galerie. Jedinečné neobarokní dílo, které vykazuje mimořádnou sochařskou kvalitu a prokazuje vysokou uměleckou úroveň sochaře dosud stojícího ve stínu Josefa Václava Myslbeka, si zde prozatím mohou zájemci prohlédnout každé úterý.

Příběh Neptuna pokračuje

O tom, koho socha vlastně představuje, se ostatně vede diskuse a bude třeba počkat se závěry až po hlubším odborném zhodnocení – zda jde o Neptuna, Tritona či dokonce jiné vodní božstvo. V původním majetkovém listu byla zapsána jako Neptun. Rozhodující by byl doklad o záměrech sochaře a objednavatele, ten ale zatím chybí. Socha znázorňuje starého mohutného muže sedícího v pokleku na skále, na něhož stříká proud vody ze zdvižené tlamy krokodýla ležícího vedle menší zkroucené mušle na otevřené lastuře. Neptun ji podpírá rukama a rameny, zatímco jeho stehna a nohy vrůstají do chaluh za jeho zády a mění se v rybí ocasy. Společnost mu dělají dvě žáby a dvě želvy usazené křížem po obvodu vodní nádrže, z jejichž tlam stříkají vodotrysky do středu. Podle analýz je nadto zřejmé, že původně byla socha polychromovaná (modrá, zlatá). Je možné, že stojíme na začátku pokračování jejího příběhu, který se bude odehrávat nyní hlavně skrze hledání archivních dokumentů, fotografií, nákresů, dobových svědectví i účetních dokladů. Nejdůležitější ale je, že byla jako cenné sochařské dílo zachráněna a znovu se ujala své vládnoucí funkce v oživeném areálu celého parku.

Bohuslav Schnirch (10. srpna 1845, Praha – 30. září 1901, Praha), jeden z nejvýznamnějších sochařů generace Národního divadla, aktivní sokol a přesvědčený český vlastenec byl dlouholetým předsedou výtvarného odboru Umělecké besedy. Pocházel z významné rodiny pražských stavitelů. Jeho otcem byl stavitel Bedřich Schnirch, projektant železnic, mostů a jiných komunikací. Sochařský styl Bohuslava Schnircha vycházel z klasicismu, novorenesance a dospěl k realismu. Je autorem řady známých děl, jako jsou výzdoba Národního divadla, Rudolfina, Národního muzea, Zemské banky či Pražské městské pojišťovny. Největším a nejznámějším Schnirchovým dílem jsou bronzové trigy s bohyněmi vítězství na nárožních pylonech Národního divadla, na kterých pracoval tři desítky let a jejichž originály zničil první požár divadla. Vytvořil také pomníky Jana Žižky, Jana Palackého, Karla IV. a Jiřího z Poděbrad; naopak neuspěl s návrhy na pražské pomníky Josefa Jungmanna, Jana Husa a zejména v soutěži na svatováclavský pomník v Praze (1894). Veřejnost tehdy preferovala Schnirchův model, ale porota vybrala k realizaci projekt J. V. Myslbeka. Sochu Neptuna, jednu z mála neobarokních skulptur u nás, vytvořil Schnirch krátce po tříletém pobytu v Itálii. Sochař Vojtěch Adamec hledá Schnirchovu inspiraci v antickém umění a v obrazech Arnolda Böcklina, který v té době byl shodou okolností také v Římě. (Zdroj: Wikipedie)

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze má působnost v celém rozsahu hlavního města České republiky. Na jeho území se nachází 2109 nemovitých kulturních památek, z toho 45 národních kulturních památek, 3 památkové rezervace (Pražská památková rezervace, Stodůlky a Ruzyně) a 18 památkových zón. Pražská památková rezervace v historickém jádru hlavního města představuje svou výměrou 895 hektarů nejen největší městskou památkovou rezervaci v České republice, ale i jednu z největších na světě a je od r. 1992 statkem světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pracoviště vykonává v rámci hlavního města Prahy odborný dohled a dokumentaci památkového fondu a spolupracuje při realizaci obnovy památek v souladu se závaznými stanovisky. Jeho pracovníci publikují knihy a odborné příspěvky, podílejí se na výuce na vysokých školách, pořádají přednášky pro odborníky i širokou veřejnost, účastní se v současnosti na zpracovávání šesti grantů a výzkumných úkolů. Profil ÚOP výrazným způsobem spoluvytváří jeho samostatný archeologický odbor. K jeho hlavním úkolům náleží vedle výkonu a koordinace archeologické činnosti ve smyslu státní památkové péče také provádění záchranných archeologických výzkumů na území hlavního města, především v jeho historické části.

Kontakt:

  • Mgr. Andrea Holasová, pracovnice vztahů k veřejnosti, redaktorka, NPÚ, ÚOP v hlavním městě Praze, 234 653 120, 776 178 914, holasova.andrea@npu.cz



Metadata ke zprávě

Vloženo
18.9.2015 12:24
Vložil
NPÚ, ÚOP v hl.m. Praze
pořadatelé
Specifický typ novinky
tisková zpráva
Témata
architektura, dokumentace památek, obnova památek, památky a veřejnost, sochařství, zahradní umění, zpřístupněné památky jiných správců než NPÚ
číslo
17208
Galerie obrázků

2015_09_15 Cena NPÚ PPF 2014 pro Neptuna a Prahu 2

dne
15. 9. 2015
Možnosti řazení
|< < 1 2 >|

Vyhlášení Cen NPÚ 2014 v Krásném Březně 01

dne: 15. 9. 2015
foto: Andrea Holasová

Vyhlášení Cen NPÚ 2014 v Krásném Březně 02 Václav Vondrášek

dne: 15. 9. 2015
foto: Andrea Holasová

Vyhlášení Cen NPÚ 2014 v Krásném Březně 01 všichni nominovaní

dne: 15. 9. 2015
foto: Andrea Holasová

Grotta_Havlíčkovy sady 2007 01

dne: 19. 6. 2007
foto: NPÚ ÚOP HMP

Grotta_Havlíčkovy sady 2007 02

dne: 19. 6. 2007
foto: NPÚ ÚOP HMP

Grotta_Havlíčkovy sady 2007 03

dne: 19. 6. 2007
foto: NPÚ ÚOP HMP

Grotta_Havlíčkovy sady 2007 04

dne: 24. 10. 2007
foto: m.č. Praha 2

Grotta_Havlíčkovy sady 2007 05

dne: 21. 11. 2007
foto: m.č. Praha 2

Grotta_Havlíčkovy sady 2007 06

dne: 21. 11. 2007
foto: m.č. Praha 2

Grotta_Havlíčkovy sady 2007 07

dne: 22. 11. 2007
foto: m.č. Praha 2

Grotta_Havlíčkovy sady 2009 08

dne: 20. 7. 2009
foto: m.č. Praha 2

Grotta_Havlíčkovy sady_historické foto po 1906

dne: 15. 9. 2015
foto: NPÚ ÚOP HMP

Havlíčkovy sady - Neptun 2014 01

dne: 19. 8. 2014
foto: NPÚ ÚOP HMP

Havlíčkovy sady - Neptun 2014 02

dne: 19. 8. 2014
foto: NPÚ ÚOP HMP

Havlíčkovy sady - Neptun 2014 03

dne: 19. 8. 2014
foto: NPÚ ÚOP HMP

Havlíčkovy sady - Neptun 2014 04

dne: 19. 8. 2014
foto: NPÚ ÚOP HMP

Havlíčkovy sady - Neptun 2015 01

dne: 7. 8. 2015
foto: Andrea Holasová

Havlíčkovy sady - Neptun 2015 02

dne: 7. 8. 2015
foto: Andrea Holasová

Havlíčkovy sady - Neptun 2015 03

dne: 7. 8. 2015
foto: Andrea Holasová

Havlíčkovy sady - Neptun 2015 04

dne: 7. 8. 2015
foto: Andrea Holasová
|< < 1 2 >|
Novinka na mapě
Vyhledání cesty
Diskuse o novince

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit